Březen nám přináší jaro

Březen nám přináší jarní. Do bílé vstupuje barevné a ta, která vládla únoru, předává hůlku. Její čas procházel přes ten náš a pokud jsme si ho uvědomili, máme před sebou další krok. Ten má pod sebou ta, kterou ve vesmírném nesmírně milujeme. Paní květin. V ní i všude kolem ní jsou květiny, druhy, které tady na Zemi zaštiťuje. Má pomocnice, které můžeme také přes své srdce vidět – víly. I ony vstupují do tohoto měsíce a potvrzují návrat láskyplného světa křídel.

Ta, která má ve znaku kytičky, nás vede k uvědomění jejich významu. Můžete si říci, že máte kytky rádi, že je pěstujete, kupujete, díváte se na ně, dostáváte je, ale i vídáváte tam, kde jsou volné. V přírodě. Ve svém přirozeném prostředí. Tam, kam náleží v čase časů, stejně jako náleží Ti, jež mají v sobě slunce. Vzájemné v růstu, vzájemné v bytí, vzájemné v milování. Lidé se vzdálili svému přirozenému. Opustili tento svět s tím, že jim nedostačuje. Vstoupili do světa technických vymožeností a otočili se zády k tomu, co dlouho považovali za jediný možný projev sebe samých. Můžete si říci vývoj. Je opravdu vývojem to, co žijeme? Čemu sloužíme, co nás dnes a denně nutí starat se. Co nás ohýbá, tíží i co nám určuje? Z hlediska Vesmírného bytí nás to skličuje. Potřebujeme volné, přírodní, dýchatelné, vodní, ale i to, co je nedílnou součástí světa květin – slunce, půdu a možnost dávat sebe samé, jen tak, pro radost. U radosti se chvíli zastavím. Je radostné, že se lidi začínají navracet do tohoto světa ticha a hledají sebe samé. Svět o kterém se zmiňuji z pohledu Paní květin má pro každou bytost místo. Toto místo se nazývá domovem. Je v něm vše, co daná bytost potřebuje ke svému radostnému. Vše, co je nám předané těmi, jež jsou a navždy budou našimi vesmírnými rodiči.

Umožnili nám to, co jim bylo umožněné a dali nám domov, který je v nás, v naší podstatě stále domovem. Z něho si vzpomínáme, aniž bychom věděli. Domov má svůj ničím nenahraditelný projev. Srdce si přeje, kdekoliv jsme projevit. Podvědomě, intuitivně hledá ve svém okolí to, co zná a přeje si kolem sebe mít. Věci, ale i bytosti v různé formě projevu. Přešlo mnoho časů v kterých jsme se projevili přes tuto oblast a zanechali v nich. Současný rok nám mnohé navrací. Jednou oblastí je možnost mít opět své doma. Domácí, radostné. Paní Květin dodává své vlastní. Nedílnou součástí Vašeho vesmírného domova byly vždy květiny. Mít je kolem sebe navozovalo přírodní, volné a probouzelo obzvlášť v muži vnitřní potřebu projevit se. Květiny mají v sobě energii, která léčí, která uvolňuje a v které se vynachází esence lásky spojená se sluncem, tím pádem světlem růstu. Já, jako Paní květin, jsem vědma, kterou zasvětila vyšší. Často se mnou rozprávěla nad tou kterou květinou a pak jsme nad ní meditovaly, abychom dostávaly odpovědi z jejich světa. Jednou jsem byla přivedena do místa, kde rostly jen úplně maličké květinky. Tehdy jsem se podivila, proč nevyrostly, proč zůstávají tak malé. Bylo mým úkolem přistoupit k nim jako k těm velkým, barevným, viditelným. Nejprve jsem si pomyslela, že jejich svět musí být také maličký a vstoupila jsem do meditace s otevřenou myslí srdce a ponořila se do nich. Procházela jsem nejprve přípravnou fází, kdy jsem musela opustit všechny myšlenky dosud probíhající, abych se uvolnila do obrazu, který přichází vždy, když se otevřou světy. Ten, který jsem obdržela dosud považuji za svůj nejmilejší. Předávám Vám ho jako dar, v kterém, věřím, naleznete pro sebe samé ten svůj.

Nejprve komunikace s tou, která je představitelkou těchto kytiček:“ Přišla jsi s otevřeným srdcem abys porozuměla našemu světu. Sdílíme ho s mnoha a mnoha druhy, mnohé již znáš a můžeš s nimi komunikovat. Já se jmenuji Sedmikráska. Jméno jsem dostala od sedmi lístečků, které tvoří květ, ale i od toho, který je poprvé pojmenoval. Prvnímu plátku dal jméno bělostná. Druhému zářivá, třetímu přívětivá, čtvrtému vyjímečná, pátému zázračná, šestý okvětní plátek dostal jméno po jeho milované paní luně..měsíční a ten sedmý, spojující všechny předchozí hojivá Ten, který se takto projevil, nad každým z nich meditoval, procházel energií a přál si být u toho, až se najde někdo, kdo ho bude následovat. I k Tobě přijde, až přijde čas. Zatím medituj nad jednotlivými názvy. Já tak učinila.

Víte, nemůžu Vám vše říci, jsem vědma, která musela sama přijít na své moudré. To, co Vám nabízím, jsem již popsala. Ten, který pojmenoval ,se mi objevil tak, jak bylo řečené. Setkání, v kterém jsem zanechala své srdce. Trpělivostí jsem zrovna tenkrát neoplývala, přála jsem si vědět mnohé hned. Dnes vím, že vše má svůj vlastní čas, který vchází do našeho, když jsme připraveni přijmout, pojmout, porozumět, ale i radovat se z vlastních objevů. Přeji Vám, abyste se také tak cítili, ať jste ženou, či mužem, dítětem, zkrátka bytostí, v které je sluneční touha po vědění. Je mnoho kytiček, které znovu přichází do jara, do času, v kterém se březen vynachází. Ať jim porozumíte stejně jako Já, paní Květin a prožíváme vzájemně radostné. Vpusťte jaro do svých domovů, svých srdcí , svých představ, meditujte a dovolte si změnit.

Já si Vám dovoluji připomenout březnový seminář /viz přehled seminářů/, který Vám umožní přivonět, dýchat, cítit se !!!! 13-15.3.2015. Pokud se cítíte unaveně doporučuji seminář Velikonoční 3- 6.4.2015 Přijeďte si pro zelenou… a pro milovníky moře, slunce a Itálie jako takové – zářijový pobyt s programem – nutná reakce pro c.k. ohledně rezervace hotelu. Ať se cítíte sedmikrásně ..Zdenka!