Červenec - měsíc sedmý v kalendáři

Sluníčkem nám vždycky září, je to danost Paní Času, která nás učí vnímat svůj každodenní čas. Její učení jde v linii celého roku. Rozložené tak, abychom se moc neunavili, abychom se na další lekce těšili a abychom je začali přijímat tak, jako kdysi ona. Doušky ze vzácného poháru.

To, co je pro nás učením, je pro vědmy cestou. Ony nám přinášejí sebe. Cestu, kterou vytvořily tak, abychom po ní mohli kráčet vědomě. Každý krok je spojený s dalším krokem. Když kráčím tak, abych si tyto kroky uvědomoval(a), důvěřuji své duši. Jejímu každodennímu vedení. Jsem bytostně spjatá se světem Lásky, který se nazývá Vesmírem vesmírů. Má duše se z tohoto světa nikdy nevzdaluje, neboť její potřebou, každodenní potřebou, je doušek z poháru moudrostí. Když si položíme otázku, zda i my, tady na Zemi, máme stejnou potřebu? Vědomou potřebu? Přichází mi k tomu že velmi málo, někdy ještě míň a když se náš duch už domáhá, tak se raději věnujeme „něčemu důležitějšímu“. Něčemu, co není potravou pro ducha. Ano, on žízní. Žízní po naší pozornosti, která nás stojí tolik úsilí, být pozorní a bdělí, být v lehké mysli. Přichází mi další otázka –„ kdo Vás takto zatížil, abyste považovali lehké za těžké?“ „Komu se podařilo, že bytost Světla, přestala považovat vědění za cestu.?“

„Kdo Vás dosud ovládá tak, že jste si vědomě přestali povídat s Vaší duší přes prostředníka ducha? “Mohla bych pokračovat dál, kdo má zájem o bezduché?“

Existují odpovědi, jako ostatně na všechny otázky, odpovědi, které svítí, tzn. pravdivé. Chceme je však slyšet? Dobrat se pravdivého ve svém pozemském životě je pro mnohé bolestné. A co je bolestné, to zastavuje. Když jsme zastaveni, tak se chceme rychle bolesti zbavit a nepřemýšlíme o tom, proč se nám bolestné připomnělo. Sama se setkávám s názorem lidí, kteří se objednávají do mé karmické poradny, že raději počkají, až to přestane bolet, tak budou teprve řešit. Zpočátku jsem po telefonu odkazovala na možné řešení. Stálo mě to mnoho energie v podobě Světla, které se nevracelo. Vrací se jen, když se dotyčný uzdraví. Navrátí, přijme svoji cestu a zodpovědnost za sebe sama. Ano, bolet přestalo a najednou se nechtělo navracet k otázce Proč? Až bude čas. Paní Času se usmívá a ukazuje mi, abych se otočila do svého. Být otočeni do svého znamená zabývat se svým. To je podstatné. My jsme podstatní. Naše dosažené je podstatné, stejně jako každičký čas, který sobě samým věnujeme.

Ráda tlumočím její moudrost, kterou má připravenou pro měsíc, kterému vládne sedmička. V sedmičce se dotýkáme hlavou sluníčka. V sedmičce je nám příjemně, usmíváme se, jsme v pohybu. Prožíváme. Aby naše prožitky přicházely v čase tak, jak jsou na cestě dané, aby byly veskrze pozitivní, láskyplné, můžeme využít svůj čas a zamyslet se nad kapičkami z poháru Paní času.

„Krok v kroku se nazývá vnitřní přijetí lekcí, které nám dávají Ti, v něž věřím. Naši průvodci, andělé, bytosti Světla mající zasvěcení. Ti, jež drží v ruce pohár. Důvěřuji, tudíž se dívám stejným směrem. Nekontroluji mysl, která kontrolu nepotřebuje, která toto ovládání bere s úsměvem, neboť nic nezíská ten, kdo stále přemýšlí a přemýšlí. Těm ona nedává. Ona má ráda ty, kteří jí dávají otázky, týkající se vlastních, opravdu vlastních pocitů. To, co je pocitem nás přivádí do určitého stavu. Tyto stavy se většinou nazývají je mi dobře, nebo není mi dobře. Popř. je mi špatně. Proč? Ono proč znají hlavně děti. Ony ono PROČ stále používají. Pokud jim odpovídáme ze svého vnitřního Je mi dobře, děláme dobře i jejich mysli. Přijala pozitivní a je velmi klidná. Pokud dostanou odpověď z místa Není mi dobře, jsem pod vlivem pocitů, kterých si většinou nevšímáme, mysl reaguje tak, že tyto pocity převezme. Dítěti začne být ne-volno. Upozorňuje nás ..uvolni se. Dej volnost své mysli. Tento způsob je názornou, jednoduchou, ukázkou, jak naše mysl pracuje a jak nezpracované negace šíří do svého okolí. Okolí reaguje opět ze své pozice mysli. Je mi dobře – nálada, která je podložená vnitřním pocitem. Není mi dobře – opět nálada podložená vnitřním pocitem.

Prosím otočte svoji pozornost, do oblasti svého momentálního místa přemýšlení. Mysl nemá hranice hemisfér, dokonce ani dané místo v našem systému. Tam, kde je neklid, tam setrvejte, rozhlédněte se, zavnímejte s čím je spojený. Klaďte si tam otázky. Průvodce, který je nápomocný Vás přidrží u pravdivého. Přijetí je dalším krokem. Uvolníte se z pocitů, které Vás tíží, kterými tížíte. Láska – to jsem přeci Já, tyto pocity přijímá pouze jako učení. Ráda se navrací do svého . Podmínka je jednoduchá – „pokud si přijdou pro své, já je navrátím. „ Paní Časů se raduje, že předala, nechť i Vám je radostí, že předané zpracujete na další kapičku ve svém vlastním pohárku, který nás provází do každého života. Najdete ho v prostoru duše.

Přeji Vám červenec ve vědomí Lásky a těším se, že přijmete pozvání..Zdenka