Květen

5. měsíc v kalendáři, stejně jako v nás i kolem nás, se vyznačuje energií složenou z barev, vůní, vody a slunce. Zbývá je doplnit sebou. Svým Já, každý podle svého dosaženého. Každý podle svých představ o sobě, každý podle stupně lásky, kterou obsáhl. Pokud tak učiníme, měsíc KVĚTEN nejen doplníme, ale budeme ho prožívat. Láska je v tomto čase rozprostřená, všechna její Já v projevu.

Ona nás vybízí, abychom se zastavili, abychom jí procítili, abychom si připomněli v čem její energie spočívá, co nám chybí, když s námi nebývá. Jak reagují naše smysli,zda-li zůstáváme dobré mysli. Dobro je s láskou spojené, bez ní by nebylo ani pohádek. Příběhů, které se tady na Zemi žijí. Pro lásku se trápíme, když jí máme nehlídáme, když se nás drží přesvědčení, že pro nás není. To začne cesta nelehká, v projevu bytosti i člověka. Ta, která nás měsícem lásky provází, vědma se srdcem na dlani, ta se Vás již ptá, zda-li je Vaše cesta lehká, či nelehká. Ta ví, že jí srdce odpoví. Mít srdíčko na dlani, to je jako byste sebe sami drželi. Sami sebe se ptali, i odpovídali. Slova srdce jsou pravdivá. Někdy je slyšet raději nechceme, to když procházíme tmou a jejich slova lživá nám říkají, jak je to vše v pořádku, jak vše plyne a nic se dělat nemusí. Jak se máme, když se nezabýváme. Jak je nám vlastně dobře. To slovo dobře umí i náš opak dobře. Jen do něho dát srdce nemůže. Tato slova nejsou znělá tak, aby se otevřel náš zrak, aby srdíčko poskočilo a nás napřímilo. Páteř ví, ta nám vždy na cestě napoví. Pokud se jí něco nezdá, pocítíme bolest, pokud na ní někdo nakládá, co naše není, pocítíme v poskočení. Být doskoku je opět pocit světlý, být v kroku k němu náleží, být v lásce , to je energie vzhůru stoupající, patří k němu nebe. I na Zemi je Nebe přítomné. Být v něm znamená koupat se ve slunci. Na louce plné květů pobývat, nad každou květinkou se dojímat. Být v očích toho, či té, co milují. Dávat i přijímat, aby v rovnováze bylo, aby nás zkrátka netrápilo, aby se dobře žilo. Opět na Zemi, v Realitě, s Nebem v propojení. Realita mnoho podob má. Každý máme tu svojí. Někdo miluje, někdo se toho bojí. Někdo závidí tak, že se mu zakalí zrak. Někdo si zpívá a říká si, bude lépe. Někdo do Reality přispívá svým tvořením, někomu práce nic neříká a s placením se pak potýká. To vše je Realita. Realitě pak nezbývá, aby nám dala to, co my jí dáváme. Nic jiného v ní není. To, co dáme, to pak máme. Pokud čekáme, že ona sama sebe dá, to se v nás načeká. Ona také srdce má, stejně jako každý z nás. Ona je však moudrá. Vědma sluneční. Ona zná naše myšlení, ona zná naše cesty. Také zná po čem toužíme, výsledek však nevíme. Ona ví, když se přes srdíčko zeptáme, odpoví. Pokud však říkáme v negaci, nechá být. Však my na to jednou přijdeme. Jediné její NE se vztahuje, když nás někdo za srdíčko stahuje. Když se necháme citově vydírat, či začneme v sobě popírat. Také nás chvíli nechá, pak se nás začne sama ptát, zda ten či ta, nás má opravdu rád. A jsem u toho, co jsem již psala, v tomto případě, bych srdíčko do dlaně vzala a zeptala se ho třeba tak: „ je pro mne krokem? Je pro mne cestou? Je tato situace učením? Nebo se někdo snaží mi energii brát? Pokud v nás trápí, tak v nás bolí. Aby se zahojilo, aby zas dobré bylo, je potřeba zastavení. Nechat práci chvíli stát, do sebe se otočit, podívat. Zaposlouchat se do odpovědi. To jde jedině v klidu, v tichu kolem nás. Říci systému : „teď Ti možnost dávám. Teď Ti naslouchám, teď odpovědi žádám. „

Prosím jen si nezačněte odpovídat sami, tak jak často děláme. To poznáme podle toho, že nás to nutí opět vstát, do práce se dát, nebo být v činnosti, která nepočká. Zůstat sedět a jen tak chvíli být, tím dáváme najevo, že si moc přejeme odpověď znát. Chce to jen trpělivost, nespěchat. Jako u všeho, v čem se učíme. Také hned neznáme, nevíme. Pak nastane okamžik, kterému se nic nevyrovná. Být v komunikaci se srdcem, je pro duši možností. Ukázat cestu, najít řešení, vykouzlit úsměv na tváři. Do středu hrudi nás doprovodit, i když už umíme po Zemi chodit. Tam se odpověď s Realitou propojí a opravdu nás to nic nestojí. Neboť čas takto strávený má hodnotu nás samých. Být v této hodnotě nás nabíjí a my vše hladce doženeme. Pak máme dobrý pocit a tomu se nic nevyrovná. Je součástí zdravého života. Zdravý život nám dává možnosti, které jsou láskou v mnoha podobách. Přeji Vám Květnový čas strávený se srdíčkem na dlani. Zdenka Pokud si přejete sami sebe lépe VIDĚT , svojí cestu, kroky v otiscích času, ale i si zlepšit fyzický zrak, udělejte si čas 19.- 21.5.2017 – letáček pod semináři na webu. Vyrazíme i do přírody, dáme duši do pohody, uvolníme oči do lásky. Stále jsou volná místa na pobyt s programem ISCHIA 2017. Neváhejte a srdíčka na dlani se pozeptejte! Ráda dám info..letáček také na webu Prázdniny na horách mají své kouzlo, takže pokud hledáte místo, kde je strávit, jste vítáni. S programem i bez něho.