Poslové Jara

Nastává čas, do kterého vchází další z Andělů. Tentokrát má malé pomocníky s velkým srdcem. Křídla posílila Křídla..Ptačí, stejně jako Andělská. Každé jaro přilétají z místa Slunce, které nám přináší. Cesta, kterou musí uletět, je pod srdcem té, která cestám vládne. Tento rok jí posílilo Světlo z prostoru Paní času. To ona vybrala Anděla, kterému pravila..“vstup do jejich, současně s těmi, které každý rok posílám“. Přines jim sebe tak, aby pocítili ve svém nitru potřebu změny.“ Každému se připomeň svým srdcem a každého z něho obdaruj. Pírka dej tam, kde je potřeba ulevit, světlo tam, kde je potřeba poléčit a svůj tón připoj k tónům těch, které znají a kterým naslouchají. Ptačí zpěv je začne probouzet uvnitř, stejně jako vně.“

Andělé mají velkou oblast působení, ale nejradši jsou tam, kde je pro ně přichystáno. Hovořím o lidských srdcích, stejně jako obydlích. Ten, který již plní své poslání, se vynachází v prostoru, z kterého obé vidí. Známe ho. Odpovídá mu činnost činností. Pracovitost, radost a lehkost…Anděl návratu. Jarní období je činorodé. Síla, jdoucí ze středu Země, probouzí přírodu, která následuje svoji spirálu růstu. Každý ji v sobě máme. Její počátek se váže k našemu zrození, ke slunci, stejně jako k Lásce. Tento dar je v nás stále darem. Prochází naším vědomím, které je součástí Veškerenstva.

Člověk, stejně jako vše v bytí, je v každém okamžiku v pohybu. Aby byl tento pohyb vědomý, je potřeba následovat v přirozeném rytmu svět přírody. Anděl, který se mi ukázal drží v ruce větvičku, její součást. Je zelená, stejně jako symbol naší činnosti. Čtvrtá čakra. Zelený svět všech barev. Prostor duše, stejně jako Jeho. Boží. Pracovitost je nedílnou součástí všech bytostí Světla. Není důležité v jakém těle se vynachází, důležité je, čím se zabývá, aby přispěla do celku. Každý bychom se měli zabývat činností, která vychází z našeho srdíčka. Zpívat si při ní, jako naši průvodci, být nadšení či radostní z výsledků a oceňovat činnost druhých. Teď si zřejmě pomyslíte něco o pohádce a něco o realitě. Kdy jsme přestali věřit v dobré konce a kdy jsme se odchýlili od moudrosti přírody a jejích průvodců? Kde je příčina současného stavu našeho ducha? Můžete odpovědět ve vývoji, v čase, v technice, v těch, kteří nám určují, nebo v tom, co nám určuje-penězích. Vše jmenované tvoří náš vnější svět. V nás samých, uvnitř našeho nitra, zůstáváme v činnosti, která nikdy neustane. Růst spirály našeho bytí. Překonáváme vnější na jejím základě. To, co už znám je mi pomocí. Můžeme pracovat na tomto růstu vědomě, tzn. z roviny svého srdce. Tam jsme ve spojení se svojí podstatou i se vším, čím jsme již prošli a uvědomili si, známe. Tato práce je nám přirozená, stejně, jako je přirozené mít vše, co k ní potřebujeme. Pokud se však vynacházíme mimo své srdce, přirozené ubývá.

Přišel čas, který nás navrací. Tento návrat je provázený mnohým, včetně našich zkušeností. Ty jsou často překážkou, jak uvěřit, když jsme prožili, či prožíváme těžké. Zkuste tu nejpřirozenější cestu. Vypravte se do přírody, do ticha, kde se snoubí duchovní s pozemským. Představte si, jak jste nedílnou součástí tohoto světa a ze svého srdíčka do něho vstupte. Vnímejte si zpěv ptáků, nyní již víte, že je v něm andělské… Připojte se k činnosti, která je růstem..dovolte si prožitky z roviny svého ducha… Nabídku víkendových pobytů, které toto umožňují, najdete pod semináři, stejně tak nabídku osobních konzultací ..ať máte Jaro plné zpěvu…Zdenka