Prosinec konec roku značí

Časové období, které je tady na Zemi stanovené tak, aby všichni stejné měli, aby se všem dostávalo dne i noci a aby se všichni sešli jednou do roka tak, aby u stolu usedli, aby do nebe pohlédli..svátky tohoto období mají tradici. Tradice je již v projevu. Vnějšímu světu se jí dostává. Ona se však více raduje s těmi, kteří jí přizvou do světa vnitřního.

Vědma měsíce uvolnila energii Světla. Tato energie prostupuje vším a všemi. Světlo mírumilovné, světlo lásky, světlo dávající najevo potřebu urovnat spory. |Toto světlo je velmi vzácné. Jeho součástí je meditace. I ona do ní usedla s myslí ztišenou, se srdcem otevřeným, se smysly vyladěnými na vlnu nitra. Čisté se projeví tak, aby vidoucí byl zrak, aby odpověď srozumitelná byla, aby jí cesta přijala. S meditací je vždy spojená otázka, kterou vyvolá situace. Důležité je uvědomit si, že naše nitro je prostorem duše. Toto místo umožňuje nejen propojení, ale také uvolnění z napětí. Pokud je systém napjatý, nedokáže přijímat. Jednáme emočně. V emocích se špatně dýchá, v emocích se potýkáme se sebou i se všemi kolem, v emocích dáváme prostor mysli negace. To nás vyčerpává, špatnou náladu dává. Slunečního se nám nedostává. Je těžké se navrátit do pohody. Být v pohodě, to je pocit ducha. Náš systém se dostává do vlivů přes předané od fyzických rodičů. Jejich se už během prenatálu stává našim. Jejich znamená vše od myšlení až po karmické. Také se do nás dostávají různé druhy názorů, příčinné onemocnění a v neposlední řadě tak, jak vypadáme. To vše nám dává možnost projít cestou, která se nazývá pozemskou. Tato pozemská cesta podléhá duši. Ona se dívá, je v propojením s Já ducha a vede nás tak, abychom využili čas. Umožňuje nám být pozorovatelem, uvědomovat si jejich způsoby a pojetí života. S tím, s čím se nemůžeme ztotožnit, co je pro nás nepřijatelné, co nemůžeme strávit, v čem revoltujeme, s tím nám pomáhá. Jakou možnost zvolí, to je na ní. Má možnost konzultací s rádci, poradci, průvodci. Světem, který pozemské situace nejen zná, ale sám je prožil, prošel. Oni, když se dostaneme do situace, že si rady nevíme, točíme se v kruhu a náš systém se zavírá, oni přikládají své srdce tak, aby světlo bylo a nás na cestu do kroku navrátilo. Každý z nás slunečních, takového průvodce máme. Vybíráme si rody a tím pádem rodiče s těžkou karmou. Jednak je pro nás výzvou, jak ji zvládneme, jednak tím ulevíme srdci Paní Země. Tento výběr může pokračovat přes volbu pozemského muže, či ženy, s tím, že opět vstupujeme do jejich rodů. Abychom se již vymanili, abychom se uvolnili v sobě samých , tím pádem ve vnějším světě k dobru. Abychom žili slunečně. Abychom opět milovali a milováni byli, s tím přichází ta, která je Vědmou měsíce dvanáctého. Její meditace započala již v lednu. Celý rok byla ponořená, vnímala odpověď na svoji otázku: „ jak je navrátit do stavu vesmírného zrození“ Naše vesmírné zrození, zrození naší duše, je a vždy bude nedílnou součástí Světa sluncí, kde vládnou Vědmy svými znalostmi, kde se učí, kde se milujeme. Kde se nám dostává odpovědí, kde jsme vedeni tak, abychom sami jednou učili. O našem světě učili, pokud se dostaneme za jeho brány. Abychom dodržovali náš způsob života. Abychom svým příkladem dávali cestu druhým.

Dostalo se jí odpovědi v podobě řádek, které Vám předávám: “Jste silní a přitom se slabými dáváme vést. Jste moudří a přitom se hloupými dáváte zmást. Jste láskyplní a přeci podléháte negacím. Máte v sobě slunce a přitom se ve tmě vynacházíte. Udělejte nejprve pro sebe morální očistu. Víte, očistit morální v sobě znamená vejít do svých myšlenek. Uvědomit si zda jsou opravdu moje.

Uvědomit si jejich obsah. Spojit si je se svojí cestou. Jak na ně reaguje, zda se v nás raduje, nebo zastavuje. Pokud jsme radostní ptáci kolem poletují, pokud se trápíme jsou v roji. Pokud živíme myšlenku tmavou o sobě samých, dostává se nám černého stavu. To se nás zmocní strach, démon žijící na Zemi. Být ve strachu určitě znáte. Pak ti černí s námi lehkou práci mají. A opět nás z jejich myšlenky napadají. Objevila se mi mysl sluneční. Je součástí těchto dní. Tuto mysl Vám předávám. Nejen předávám , dávám tak, aby to černé pozbylo nad Vámi slova, pozbylo situace, i tam, kde je pod ním Vaše zdraví. Po Vás žádám toliko, abyste se slunci poklonili, abyste v tu chvíli jím byli. Abyste s ním vstávali, pracovali, žehnali. Aby Vám průvodcem opět bylo, aby se ve Vás netrápilo. Aby svět pozemský ve Vás měl oporu, aby Paní Zemi ulevilo.

V mém světě vědmy toto již nastalo, odpovědi se Vám dostalo. „ Jsem s Vámi , ve Vás nad Vámi, tam, kde si jen pomyslíte, ze své čisté mysli pomyslíte. Že přání plním, to jistě víte. Tak si pojďme společně přát, aby se planetě Zemi dostalo z času, v kterém se milovalo. Ten čas je v letokruzích uložený, v paměti Zemi, ale i v té naší. Ve všech, kteří jsme ten čas žili. Stačí chvíli v meditaci setrvat, v odpovědi vytrvat, jak navrátit, jak opět milovat.

Děkuji Vám za milou chvilku, každý den jí můžeme spolu mít. To na Vás ponechávám ...já se přidávám, do údolí ze zasněženého Rozhledu zamávám a pokud si budete přát strávit konec roku společně, jste zváni srdečně..info letáček na webu pod tímto povídáním...Zdenka