Prosinec nám přináší na naši cestu bílé, adventní chvilky i sváteční chvíle..

Každý měsíc je vyjádřením času. Čas je veličina, v které se vynacházíme každý z nás, tady na Zemi, stejně jako ve Vesmírném. Čas přináší i odnáší, čas plyne i může stát, čas má vše, co jsme mu dali, ale i to, co on jediný nám může dát. Nemůžu, teď nemám čas, nestíhám, kolik máš, mám času? Čas se tomu usmívá, neboť ví, že si nic nezrychlíme, ani nezpomalíme , on nám umožňuje být v něm tak, jak jsme si ho vědomi.

Měsíc prosinec se vynachází ve svém čase, aby nás provedl posledními dny tohoto roku. Je jich stejně jako v ostatních měsících a přeci jsou jiné. Nemyslím teď v ranním, či večerním. Ani v krátkém či dlouhém, v teplém či studeném. Nabízí se rovina, kterou všichni známe pod svátečním. Prosinec čekal celý rok, sledoval náš krůček či krok, všichni jsme k němu došli. Někdo pomalu, v tíživém, někdo poněkud spěchal a na své cestě mnohé nechal. Někdo se otáčí, jiný se dopředu dívá, někdo se raduje, jiný v únavě zívá. Každý si ve svém říká, někdo děkuje, někdo zanaříká..Všichni jsme dostali stejný počet dnů na cestu tímto rokem. Každý jsme je využily podle svého vědomí i svědomí, každý máme ještě možnost vejít do svého prožitého, chcete-li paměti, vrátit se v čase. Do měsíců již minulých, v kterých jsme žili ve svých vztazích, pracovali, rostli i nové objevovali.I oni to tak dělají, po každém svém čase projdou znovu a pečlivě vydělí tíživé, kdo by ho tam chtěl. Oni vydělují tak, že si do toho tíživého vstoupí a vnímají svůj čas. Jelikož to jsou měsíce v daném roce, mají všichni stejnou cestu. Cesta je pod energií. Energie tohoto roku je pod Láskou, tou, která má v sobě všechny lásky. Milování. Měsíc si tak ve svém tíživém pokládá otázku, která je nasnadě..miloval jsem tento den ve svém stejně jako sám sebe? Dal jsem mu jen jednu část lásky, nebo celou vibraci? Pokud jsem dal jen část, můžu to ještě napravit. A vezme ten těžký den do svého srdíčka, kde mu třeba zazpívá, nebo ho pohladí, nebo se do něho podívá a to těžké si ještě zavnímá. Připomene si situaci i ostatní bytosti v ní. Je více možností, jak uvolnit, ta která je pro bytosti Světla známou, tu připomínám.

„Přijímám sebe, stejně jako Vás, jediné, co Vám navracím, je čas. Ve svém se uvolňuji tak, že si uvědomuji své chybné, to, co je dosud v tíži vlivné. Vím, že můžu ve Vašem také v tíži být, ale to sami zkuste uvolnit. Posílám mezi nás světlo odpuštění, které se váže k propuštění. Ještě to místo pohladím, ať bolestné zahladím.“

Co Vám to připomíná? Nebo že by nám bylo připomínáno? Projděte si znovu čas tohoto roku,stejně, jako to dělají představitelé jednotlivých měsíců. Nemusíte krok po kroku, jen tak nahlédnout do sebe, do úrovně vztahů, zaměstnání i osobního růstu. Zda jste si udělali čas na sebe i na druhé, zda jste navázali nové vztahy, či vztah, nebo naopak popošli do dalšího vztahu, či se vymanili z tíhy být druhým jen po vůli, a tak dále , každý sám za sebe. Rovina vztahů zasahuje i do zaměstnání. Projít si přes své ..pamatuji si…zda máte dobré pracovní vztahy, zda se v práci usmíváte, nebo naopak mračíte, zda je Vám umožněné tvořit, nebo se před vyššími kořit..pokud podnikáte, zda ostatní v souvislém spolupracují, nebo zamezují, Váš energetický i finanční příjem omezují? To jsou otázky v kterých odpovědi Vaše prožité má. Pokud si uvědomíme pravdivě, bez obav i strachů, uvolníme si v paměti těžké, vím, že již změnit nemůžeme, čas prošel tak, jak chodí. Den po dni, týden po týdnu a najednou je měsíc pryč, odešel i s naším nevyřešeným, s naším obtížným, s tím, co se nám zákonitě připomene,neboť je nám přes čas navrácené. Vracet se za účelem uvolnění do již prožitého, to nám umožňuje čas.Víme, kde máme hledat, kdy a kde, s kým jsme prožili. Využijte, ať dál v sobě nevláčíte. Prožijte, tak jak si pamatujete, se všemi pocity. Třeba si i zaplakejte, prociťte bezmoc, či ublížení. Nespravedlivé, či zamezení. Vyslovte afirmaci výše uvedenou a pak můžete ještě další.. připomenu –„ jsem mocný, mocná ve svém milování, z této energie jsem zrozený, zrozená. Vy, kterých se bojím, Vám vděčím za připomnění, že toto nejsem Já. Toho, čeho se bojím, to jsem od někoho převzal, převzala, abych okusil/a/, poznal/a/. Tam nyní navracím přes oblast srdíčka, s poděkováním za zkušenost, které se mi z vnějšího světa dostalo. Děkuji, že mi toto v čase vyvstalo!“

Vnímejte si uvolnění tam, kde jste v sevření, dokud nepocítíte napřímení přes celou páteř. Cestu. Čas sváteční se nemusí trávit jen u plného stolu. Je dobře být i jinak spolu. Udělat si čas na Ty a na to, co miluji. Před sebou máme měsíc do kterého nám daly i ostatní měsíce. Tentokrát se sešli tak, abychom měli čas prožít jejich dárky, a oni s námi svátky.. Každý dal to, co ve svém středu obsahuje, co je vyjádřením jeho času. Když se na chvíli zastavíme, svíčku si zapálíme, do svého nitra ponoříme, v čase čas tak zastavíme, určitě dary uvidíme a to, co přitom pocítíme, to se ale neříká..tak ať Vám i nám všem, ten čas prosincový v milování odtiká…těším se na Vás v příštím roce, ale to se ještě připomenu, neboť mnohé energie ze Světů dobra by Vás chtěly oslovit a přáníčka vyslovit…Zdenka

Ještě je pár volných pokojíčku na silvestrovské svátky, tak pokud byste si přáli strávit čas na horách, je možnost...