Cesta tohoto roku pokračuje pod Křídly těch, kteří sestoupily o další schůdek do prostoru hmoty. Jejich blízkost je pro celou Planetu návratem, pro našeho ducha potřebou lásky. Andělé.
Každá bytost na Zemi, v jakékoliv podobě, v jakémkoliv vědomí je napojena na zdroj, v kterém se vynachází vibrace Světla. Světlo v nás je ve všech orgánech, buňkách, zkrátka tvoří celý náš systém. Světlo, jiným slovem opět Láska. Únorovým časem nás provází mnoho Andělů. Jejich vědomí uvolňuje cestu do našeho. Vědomí je spojené s myšlenkovou formou, kterou určila ta, která je pro ně i pro nás Paní paních. Vědma, chcete-li Magie.
„Každý den jim říkejte jedno jediné..proč setrváváš v ne-lásce?“ pravila a roztočila spirálu času. „Když jsem roztočila ve svém, tak roztáčím ve Vašem. Spirála času vede přes naši páteř, je propojená s cestou danosti. Začíná dnem počátku a končí dnem, kdy se opět potkáváme s naším Já duše. Čas této Spirály má vibraci , která je součástí Vesmírného středu. Upozorňuje nás na důležitost bytí v našem středu. Ano, hovořím o Slunci v nás, o středu, přes který jde životadárná energie. Podstata. Každý střed v naší soustavě je jejím odrazem. Květ natočený ke slunci, vydávající tón lásky. Ten obsahuje nás, stejně jako ty, kteří nás zrodili. Vesmírní rodiče Lásky. Tvar květu, barva, vůně, to vše jsem Já, stejně jako oni. Násobek jejich lásky, jejich bytí. Toto je jistota mé cesty cest. Kamkoliv jdu, mám v sobě !!! To jsem JÁ. Únor nás na tento dar upozorňuje. Ne-láska není naším přirozeným stavem bytí. Dvojka tohoto měsíce je ve středu měsíců, určuje a přitom láskyplně vede přes mysl, která nám stále zamezuje. Její síla je v tom, že ji živíme. Udělejte si každý den chviličku a zavnímejte si v sobě svojí kytičku. Dejte jí to, co není ve vnějšku k mání – Vaše vlastní milování.
Odpověď nejen pocítíme, ale i si uvědomíme, kam směřuje otázka Paní Magie, ona ví, kdo nemiluje – ne-žije. Začněte u sebe, ve svém , pro svoji vlastní potřebu, toto je cesta – návrat do středu !!!!