Únor

Únorový čas již běží, jeho cesta se odráží do té naší pozemské. Tentokrát bylo myšleno na naši mysl. Oblast pravé hemisféry. V tomto místě se chvíli zastavíme, neboť tento prostor obsahuje sféru našeho rozumu. Rozum patří do systému člověka. Je tudíž součástí roviny žití. Naše duše si rozumu cení, jako prostředku. Prostředkem nazývá činnost, která je naučená. Nemusí se v tu chvíli vymýšlet, nemusí se přemýšlet, jen se koná na základě opakování. V těchto okamžicích se naší duši dostává klidu, který je nesmírně důležitý pro její vlastní čas. Být v klidu duše je pro náš duševní stav zdravím. Rozum má ještě jednu roli, která je nezastupitelná. Dává nám odpovědi, když řešíme situace, které jsou běžné. Patří do nich každodenní povinnosti domácí. K těm pracovním se rozum staví tak, že ponechává prostor pro ducha. Je na nás, zda se ve své pracovní rovině cítíme spokojení, vykonáváme tak, jak je nám zadáno, zda podnikáme, nebo zda se zabýváme činností kolektivní. Pokud nepřemýšlíme přes oblast srdce, duch nezasahuje. Pokud se nás však zeptá, zda jsme unavení, protože se nám nedostává jeho energie, pak bychom měli zpozornět. Pokud se pracuje tak, že se nikde duchem netoulá, pak nám jde práce od ruky. Jsme přítomní, pozorní, díváme se na to, co děláme a nemůže se stát, že si způsobíme.

Ta, která nás únorem provádí, vědma zasvěcená v lidském snažení, v práci, ale i ve vztazích, ta si na pomoc Pána Magií lásky vzala. Požádala ho o prostor, v kterém je nastaveno tak, aby se člověku dostalo. V její meditaci se objevila oblast hlavy, která si stále pozornosti žádá a na ducha se jí mnoho nedostává. Také viděla, jak se hlava stále ptá a na odpovědi nečeká. Dále se jí objevil bod ve středu hrudi zastavený, tak, aby zůstával němý. Aby se říkala slova, v kterých láska není. Aby se stále zraňovalo, aby se v nás ukládalo. Aby tíha tížila, aby se duše soužila. Když si sebe představila, jak by na ní působila, ukázala se jí hůlka, zlato-zlatá půlka. V té druhé polovině,je zasvěcení do stavu, který bytost nezná. Který je pod hlasy, v nichž není pravda. Také zmatky a nesmysly, slova, znějící a přitom obsah nemají. Často k činnosti lákají, aby se pak zmatkovalo, aby se nesmyslně počínalo. Aby se dávalo tomu, zkrátka rozumu. Rozum má také rovinku, takovou malou, maličkou, která je důležitým místem, do kterého se dalo světlo. To světlo je pro duši, aby jí drželo , aby rozumem prošla, aby ho poznala, aby jí tato zkušenost pomohla při setkáváních s negací. Ti rozum mají, ducha v takovém stavu vědomí nemají. Tak určil náš učitel On tady na Zemi, že bychom si jinak neříkali. Že bychom se sice potkávali, ale beze slov, neboť náš duch tyto nezná. On vidí energii jdoucí z úst a podle toho se zachová. Buď světlo dá, nebo mlčí. To by nikam nevedlo, nepoznali bychom jejich řeč, způsob mluvy s činy spojenou. Vědma tohoto měsíce si úkol vzala, aby nás navrátila do středu, který dosud mlčel. Prostor pro pomoc použila, hůlkou plošně namířila. Pronesla tak, aby se dostalo tak, jak se kdo ve vědomí vynachází, komu ta slovíčka lásky schází. Řekněte si s ní: „ rozumu se již času dostalo, teď se uvolňuji do svého středu hrudi. Uvolňuji se k vyjádření s energií Světla spojeném, k vyjádření, které obsahuje slova sluneční. Vím, že jsou léčivá, vím, že jsou láskyplná, vím že mají hodnotu. Vím, že se mi navrací pokaždé, když se ptám, i když se dozvídám, když reaguji, když se v úsměvu uvolňuji. Toto místo je místem pro ducha ve spojení s duší, která dlouho mlčela. Rozumu se však ukloní, neboť jí dal možnost poznání. „ Zaměřujte se, zkoušejte, na mlčení nedbejte. Tento měsíc má velkou moc návratu do komunikace duší. Aby se vzájemnost vrátila, s ní porozumění. Není to o tom rozum oddělit, jen si být vědomi odkud zrovna mluvíme, s kým mluvíme a co vlastně chceme sdělit. Pokud by se nám slov nedostávalo, stačí si uvědomit pomoc té, která je s hůlkou nad námi, která ráda pomůže. Přeji Vám únor plný slovíček, která hřejí, která jsou Vámi naplněná, která mají hloubku, moudré ve vyslovení. Také přeji, abyste taková dostávali, nejen o svátku Valentýna. Malé pozvání na další seminář, který je tradičním. !Velikonoční radování, léčení i povídání“ 14. - 17.4. 2017 pro rodiče i děti, pro všechny, kteří rádi tvoří, ale i se dozvídají. Téma se váže k našemu Vesmírnému Já.

Srdečně Zdenka